Předpověď počasí
V té chvíli navíc existuje vysoké napětí mezi nebem a zemí. Rušivě zřejmě působí i infrazvuky, které vznikají při tření vrstev vzduchu s různou teplotou. Neslyšíme je, ale vnímáme je.
A tak bychom mohli pokračovat. Jde prostě o několik vzájemně souvisejících jevů, které citlivého člověka ovlivňují jako celek. Představují pro něj negativní zátěž a někdy nezanedbatelné riziko.
Geomagnetické bouře vyvolané Sluncem
Změny počasí často souvisí s erupcemi na Slunci. Ty zesilují záření, kterému odborníci říkají sluneční vítr. Dokáže narušovat geomagnetické pole Země. Mění i elektrické poměry ve vodivé vrstvě atmosféry, v ionosféře. A nepříznivě působí například na kardiaky.
Geomagnetické změny v ionosféře také zprostředkovaně ovlivňují tlak vzduchu, množství vodních srážek, teplotu vzduchu atd. Ale dokážou rušit i rozhlasový, televizní a telefonní signál.
„Nemalou zátěž a riziko mohou pro citlivé lidi představovat hodně nízké nebo vysoké teploty, podobně jako období roku,“ říká Vít Květoň. „Třeba na jaře, hlavně v březnu, dochází častěji ke změnám počasí, tlaku a dalších jevů v atmosféře. Je to jeden z důvodů, proč tehdy umírá dvakrát tolik kardiaků než třeba v srpnu a v září.“
Změny počasí navíc vyvolávají změny bioelektrických poměrů v ovzduší a následně i změny těchto poměrů v krvi, čímž mohou zvýšit srážlivost krve. A tak bychom mohli pokračovat. Zásadní je však jiná otázka: jakou máme šanci těmto problémům předcházet nebo jak jim efektivně čelit.
Jak se bránit
„Lék na zdravotní potíže, které vyvolaly změny počasí, neexistuje,“ říká doktor Květoň. „Jejich nástup nebo průběh můžeme v různé míře oddálit, případně zmírnit díky otužování, lepší fyzické kondici, kvalitnějšímu odpočinku a vůbec lepší životosprávě. Při akutních potížích je vhodné si vzít léky, které nám předepíše lékař.“
Tým odborníků z Plzně zjistil, že lidé citliví na počasí zvládají své potíže daleko lépe v nadmořských výškách 800 až 1200 metrů nad mořem. Tedy v kopcích a v horách, kde jsou lesy a klid. Pokud v takovém prostředí stráví šest neděl, zlepší svou zdravotní kondici. A efekty takového pobytu přetrvávají delší dobu po návratu domů.
Koho ohrožují
Výrazné a náhlé změny počasí nemusí způsobit potíže pouze kardiakům a lidem s postiženým oběhovým systémem. Zvýšený počet kladně nabitých iontů v ovzduší může u citlivých jedinců vyvolat bolesti hlavy, poruchy spánku nebo soustředění, případně deprese. Řadu lidí trápí závratě, nevolnost a problémy s dýcháním nebo svíravý pocit u srdce. Hodně jich také častěji chybuje.
Stoupá počet nehod, úrazů, případně sebevražd. Při silnější aktivitě slunečných skvrn umírá víc pacientů s nemocným srdcem. Poruchy v geomagnetickém poli Země dokážou vyvolat deprese, migrény, revmatické bolesti nebo záchvaty dny. Ale u někoho paradoxně i hyperaktivitu. Každý reaguje jinak.
Jarní a podzimní výkyvy teplot i tlaku vzduchu někdy lidem zhorší alergické problémy, které na jaře často vyvolávají různé druhy pylů, ale také přispějí k potížím s astmatem, k problémům se žaludkem a dvanácterníkem, případně s očima.
V té chvíli navíc existuje vysoké napětí mezi nebem a zemí. Rušivě zřejmě působí i infrazvuky, které vznikají při tření vrstev vzduchu s různou teplotou. Neslyšíme je, ale vnímáme je.
A tak bychom mohli pokračovat. Jde prostě o několik vzájemně souvisejících jevů, které citlivého člověka ovlivňují jako celek. Představují pro něj negativní zátěž a někdy nezanedbatelné riziko.
Geomagnetické bouře vyvolané Sluncem
Změny počasí často souvisí s erupcemi na Slunci. Ty zesilují záření, kterému odborníci říkají sluneční vítr. Dokáže narušovat geomagnetické pole Země. Mění i elektrické poměry ve vodivé vrstvě atmosféry, v ionosféře. A nepříznivě působí například na kardiaky.
Geomagnetické změny v ionosféře také zprostředkovaně ovlivňují tlak vzduchu, množství vodních srážek, teplotu vzduchu atd. Ale dokážou rušit i rozhlasový, televizní a telefonní signál.
„Nemalou zátěž a riziko mohou pro citlivé lidi představovat hodně nízké nebo vysoké teploty, podobně jako období roku,“ říká Vít Květoň. „Třeba na jaře, hlavně v březnu, dochází častěji ke změnám počasí, tlaku a dalších jevů v atmosféře. Je to jeden z důvodů, proč tehdy umírá dvakrát tolik kardiaků než třeba v srpnu a v září.“
Změny počasí navíc vyvolávají změny bioelektrických poměrů v ovzduší a následně i změny těchto poměrů v krvi, čímž mohou zvýšit srážlivost krve. A tak bychom mohli pokračovat. Zásadní je však jiná otázka: jakou máme šanci těmto problémům předcházet nebo jak jim efektivně čelit.
Jak se bránit
„Lék na zdravotní potíže, které vyvolaly změny počasí, neexistuje,“ říká doktor Květoň. „Jejich nástup nebo průběh můžeme v různé míře oddálit, případně zmírnit díky otužování, lepší fyzické kondici, kvalitnějšímu odpočinku a vůbec lepší životosprávě. Při akutních potížích je vhodné si vzít léky, které nám předepíše lékař.“
Tým odborníků z Plzně zjistil, že lidé citliví na počasí zvládají své potíže daleko lépe v nadmořských výškách 800 až 1200 metrů nad mořem. Tedy v kopcích a v horách, kde jsou lesy a klid. Pokud v takovém prostředí stráví šest neděl, zlepší svou zdravotní kondici. A efekty takového pobytu přetrvávají delší dobu po návratu domů.
Koho ohrožují
Výrazné a náhlé změny počasí nemusí způsobit potíže pouze kardiakům a lidem s postiženým oběhovým systémem. Zvýšený počet kladně nabitých iontů v ovzduší může u citlivých jedinců vyvolat bolesti hlavy, poruchy spánku nebo soustředění, případně deprese. Řadu lidí trápí závratě, nevolnost a problémy s dýcháním nebo svíravý pocit u srdce. Hodně jich také častěji chybuje.
Stoupá počet nehod, úrazů, případně sebevražd. Při silnější aktivitě slunečných skvrn umírá víc pacientů s nemocným srdcem. Poruchy v geomagnetickém poli Země dokážou vyvolat deprese, migrény, revmatické bolesti nebo záchvaty dny. Ale u někoho paradoxně i hyperaktivitu. Každý reaguje jinak.
Jarní a podzimní výkyvy teplot i tlaku vzduchu někdy lidem zhorší alergické problémy, které na jaře často vyvolávají různé druhy pylů, ale také přispějí k potížím s astmatem, k problémům se žaludkem a dvanácterníkem, případně s očima.